Roman Havelka byl v druhé polovině 20. století velice známým krajinářem. Prošel slavnou Mařákovou krajinářskou speciálkou na pražské Akademii, avšak již s druhou generací, která se snažila o aktuálnější modernější výraz. Malíř se tak ve svých typických kompozicích dostává od doznívajícího romantismu ke zjevnějšímu naturalismu a posléze k osobitě pojaté reflexi impresionismu – stříbřitému kolorismu podloženému světelnými intenzitami. Nabízený obraz je pozoruhodnou ukázkou autorova zralejšího stylu s uvolněným rukopisem a vystižením jedinečné atmosféry.