Otakar Hůrka byl žákem krajináře „Mařákovce“ Aloise Kalvody. Již během dvacátých let pravidelně vystavoval na pařížských salonech své krajinné prospekty či motivy z bojů první světové války respektive československých legií. Po přesídlení z Francie, kde nějaký čas žil, se ve vlasti soustředil na krajinu svého domova – milovaného Posázaví. Po roce 1948, kdy byl vyloučen ze Svazu výtvarných umělců, nemohl veřejně působit ani vystavovat a svou uměleckou činnost tak rozšířil o knižní ilustrace a pověstné dřevoryty.