Čestmír Kafka, student ateliéru Emila Filly na pražské UMPRUM a člen skupiny Trasa, patří k nejvýraznějším představitelům českého umění druhé poloviny 20. století. Práce pocházející z počátku sedmdesátých let signalizují přerod ve tvorbě. Od počátečního surrealismu se stále více uchyluje k sumárnímu znaku zpravidla v černobílé škále s grafickým vyzněním. Koncentrace na minimum a úbytek malířské informální hmoty reflektuje autorovu schopnost prolínat umění s filozofickým pohledem na svět. Ten je zde ovlivněn pobytem v Japonsku, kde se roku 1970 věnoval vytváření interiéru československého pavilonu na Světové výstavě v Ósace, poslední režimem povolené práce.