Marie Blabolilová náleží k originálním postavám současného českého výtvarného umění. Její skromné, mnohdy duchovně prostoupené projevy se inspirují kulisami všedního dne. Náměty tak čerpá z přírody i městských pohledů, posléze se mnohdy navrací k zátiším a interiérům. Vedle poetické černobílé grafické tvorby – blízké pojetí Jiřího Johna – obrací se k důvěrnému ba intimnímu prostředí svého ateliéru. Od osmdesátých let se datuje její svérázná malířská tvorba, kde využívá především stará vzorovaná linolea coby přiznaného a do kompozice začleněného prvku respektive dekoru.