Mikuláš Medek je jednou z nejvýznamnějších osobností českého umění 20. století. Při studiu v ateliérech Františka Muziky a Františka Tichého byl z pražské UMPRUM z politických důvodů předčasně vyloučen. V druhé polovině padesátých let tak musel hledat zaměstnání, věnoval se příležitostným zakázkám i restaurátorské činnosti. Roku 1955 působil ve Strakonicích, další rok v Klatovech spolu se Stanislavem Podhrázským a Zdeňkem Palcrem. A tak se jeho volná tvorba stala na dlouho jen privatissimem. V této době se také začal sbližovat se surrealistickým okruhem kolem Karla Teigeho či Libora Fáry a vydával rukopisné graficky pojaté sborníky v technice kolorované tušové kresby.